Divoka zvířata

Zajímavost

Tygr ussurijský jménem „Hodori“ byl vybrán jako maskot Olympijských her v Soulu v roce 1988 v Jižní Koreji.

Popis

Délka těla pandy červené je 50 až 60 cm, délka ocasu 30 až 50 cm a dosahuje hmotnosti okolo 3 až 4,5 kg. Dožívá se až 14 let. Má dlouhou, hustou srst, svrchu krásně rudohnědou nebo kaštanovou, naspodu těla a na končetinách leskle černou jen okraje uší, čenich a skvrny nad ušima jsou bělavé. Velmi kulatá hlava upomíná na kočku. V obličejové části je žlutobílá s hnědými obličejovými tvářemi a skvrnami pod očima (,,slzy“). Celkový vzhled pand doplňuje ještě dlouhý huňatý a široký ocas, který je na červeném podkladě tmavě kroužkován. Tlustá kožešina na nohách poskytuje ochranu proti chladu a skrývá i pachové žlázy. Panda červená připomíná menší postavou na krátkých nohách a dlouhým ocasem spíše mývala než medvěda. Také menším počtem zubů (3,1,3,2/3,1,4,2=38) je bližší šelmám medvídkovitým. Prsty má poměrně krátké, opatřené polozatažitelnými drápy a stejně jako panda velká našlapuje, na rozdíl od ostatních medvědů, na celá chodidla. U pandy červené se vyvinul „šestý prst“, palec navíc, který je tvořen výrůstkem zápěstní kosti. Můžeme jej najít i u její příbuzné Pandy velké. Tento prst umožňuje lepší uchopování větví (hlavně bambusu) a větší stisk.

Výskyt

Panda červená v Natura Viva Parku, provincie Verona, Itálie

Jejím domovem jsou horské lesy v podhůří Himaláje v jižní Číně a Myanmaru. Panda červená je jedním z nejvýše žijících zvířat, protože se běžně vyskytuje v nadmořských výškách od 2000 m n. m., ale i převyšujících 4000 m n. m. Menší množství fosílií bylo objeveno také v Severní Americe.

Zajímavosti

Překlad čínského názvu do angličtiny se stal podkladem pro pojmenování webového prohlížeče Mozilla Firefox (česky znamená "ohnivá liška"). Údajně je to doslovný překlad čínského pojmenování pandy červené "huo hú", latinsky Ailurus fulgens (“oheň-barevná kočka”), také známé jak Lesser panda nebo Wah. Někde ji nazývají jako "bear-cat", tedy něco jako "medvědokočka". Její západní jméno vzniklo asi z nepálského a poangličtěného slova "poonya" což by se dalo přeložit jako ,,jedlík bambusu". pinyin jméno červené pandy je xiǎo xióng māo a znamená malá panda.

U nás lze pandu červenou vidět v ZOO Praha, ZOO Ústí nad Labem, ZOO Zlín, ZOO Liberec, ZOO Ostrava a v ZOO Plzeň. V zoologických zahradách ji můžeme najít častěji než pandu velkou z čeledi medvědovitých, protože na rozdíl od ní si dokáže vybrat i něco z náhradního jídelníčku a netrvá jen na bambusových výhoncích.

[editovat] Rozmnožování

Pandy nevytvářejí stálé páry, jsou to noční samotáři, ale vyhledávají se jen v době rozmnožování, a to podle pachu. Své teritorium si vyznačují trusem a dorozumívají se kvičením. Spáření se odehrává na zemi a pár se po něm okamžitě rozchází. Samice dokáže odložit porod mláďat až do vhodné situace třeba i o týden, možná i víc. Po 114 až 145 dnech březosti se samici rodí 1 až 2, výjimečně až 4 mláďata. Ta váží asi 100 g a dva týdny jsou úplně holá, slepá, a bezmocná, a pro jejich pomalý vývoj se o ně matka stará asi rok. Po 6-7 měsících se mláďata vydávají na první průzkumy okolí, dospívají ve věku 18 měsíců.

[editovat] Potrava

Panda červená má trávicí systém přizpůsobený k přijímání masité potravy, ale mezi její hlavní zdroje energie patří bambusové výhonky. Protože nemůže trávit celulózu, nutnou k natrávení buněčné stěny, musí spotřebovat bambusu velké množství. Když není po ruce bambus, nepohrdne ani ovocem, plody, kořínky, žaludy, různými druhy trav a lišejníků, a masitou stravu doplňuje mladými ptáky, vejci, malými hlodavci, obratlovci (myši, ještěrky) a larvami hmyzu. V zajetí pandy červené nepohrdnou ani masem. Pandy se pohybují málo, spíše více spí a jí, aby ušetřily energii pracně získanou z trávení bambusu.

[editovat] Etologie

Panda červená je převážně noční savec a ve dne spí stočená na větvi s ocasem přetaženým přes obličej nebo s hlavou zabořenou pod hrudí. Výborně šplhá a často ji lze zastihnout na stromech, na zemi se zdržuje méně. Aktivní je nejvíce ráno a odpoledne. Červené pandy nedělájí nic jiného než že jí a spí, kvůli jejich nízkokalorické dietě.

Druh je ohrožen v důsledku ztráty teritoria, protože lidé v Číně stále rozšiřují své území - asi 10.000 pand zemře v důsledku odlesňování. Dále jsou často zabíjeny pro kožešinu. Pandy nemají žádnou přirozenou obranu proti dravcům, proto se stávají jejich častou kořistí. Pandy jsou schopny stát na zadních nohách jako člověk po dobu až 30 sekund a některé pandy dokáží takto urazit i několik metrů.

A. f. fulgens je o trochu menší a její obličejová kožešina je méně hustší; obývá Nepál, Myanmaru a Čínu.

A. f. styani žije jen v severním Myanmaru a některých oblastech Číny.